Lávky ze skla a oceli propojily historické budovy

Průběh náročné stavby se obešel bez zásadních komplikací, byť osazení předcházely složité přípravné práce spojené zejména s ochranou a přeložením inženýrských sítí, založením stavby a bouracími pracemi, které nesměly mít významný dopad na chod odborných pracovišť a laboratoří VŠCHT.

Konstrukce můstků, které přesahovaly délku 24 metrů, byly vyrobeny v dílně vzdálené 30 km od Prahy a dopraveny speciálním transportem na místo realizace. Dalším náročným krokem bylo na milimetr přesnou ocelovou lávku napasovat mezi dvě budovy, což díky správnému zaměření dopadlo skvěle.

Prostorová mřížka ocelových trubek znázorňuje benzenové jádro, čímž vtáhne oko kolemjdoucích do světa organické chemie. V moderním pojetí projekt částečně naplňuje původní urbanistickou vizi dejvického kampusu Antonína Engela ze třicátých let 20. století. Originální návrh byl založen na masivních zděných konstrukcích na pilířích a klenbách, které by zasahovaly do pěší komunikace a omezovaly dopravu, proto jej bylo nutné upravit podle současných podmínek.

Konstrukce obou lávek je zasklená a nese netradičně bílou barvu. K opláštění nosné ocelové konstrukce lávky zvolil dodavatel, ALBET metal, s.r.o, hliníkový fasádní systém Metra Poliedra Sky 50. Z vnitřní strany jsou pohledové svislé hliníkové prvky v šířce 50 mm, z exteriérové strany jsou svislé, vodorovné i šikmé linie strukturální. Skla jsou upevněna nepohledovými upínkami a spáry mezi skly jsou zatěsněny strukturálním tmelem Sikasil WS-605 S. Důležitým faktorem ovlivňujícím celkový vzhled můstků bylo zasklení. Vybrán byl typ Cool-Lite 176, především z důvodu zajištění optimálního poměru světelné propustnosti, solárního faktoru a tepelně izolačních vlastností. Venkovní skla jsou kalená, s HST testem, aby nedocházelo k tepelnému šoku. Vnitřní skla jsou vrstvená, u spodních a horních lemů potištěná se vzorem ustupujícího gradientu, opět odkazujícího na motiv benzenového jádra.